pátek 12. července 2019

Opět do puntíku

Taky milujete puntíky? Potom je podobná souprava jako stvořená pro vás! Doladěná do posledního puntíku. Jak se Vám líbí?








 Stejnou, podobnou, nebo jakoukoli podle Vaší fantazie si může objednat na mých facebookových stránkách www.facebook.com/hazooka.cz

pátek 10. května 2019

Korkodan - návod na batoh z korkové látky

Věděli jste, že se dá z korku šít? Donedávna bych tomu sama nevěřila. Dokud jsem nepoznala korkovou látku. Ale není to ledajaká imitace, je to opravdu korková vrstva nanesená na fleecu nebo plátně. Voní jako korek, je hebká jako korek, nepromokne jako korek. Je to korek! Skvěle se hodí na obaly, tašky, kabelky. A batůžky! Krásné městské batůžky, s nimiž v ulicích oslníte.




pátek 12. dubna 2019

Šicí koutek - levně a na malém prostoru



 Taky to s vámi šije?

Pak nutně potřebujete vlastní prostor. Protože uklízet stroje a vůbec všechno kolem po každém šití dokáže otrávit i vytrvalce s trpělivostí indiánského zvěda.

úterý 2. ledna 2018

Tričko, sukně + fotonávod


Čím začít novoroční předsevzetí než něčím brutálně jednoduchým - triko a sukně, co ji zvládne ušít prakticky každý (teoreticky úplně každý). A rovnou jsem to nafotila - třeba se bude postup někomu hodit. Blbý je, že teď nejen ujíždím, ale přímo ulítávám na modro-žlutých kombinacích, a zrovna ta sukně se v hořčicově žlutý na podlaze přímo imbecilně fotila, ale třeba v tom něco uvidíte.


pondělí 1. ledna 2018

Na větvi 2018

Nejkrásnějšími stromy jsou borovice. Jejich vůně se omamně šíří prostorem a štiplavě se vpíjí do nosní sliznice, že nejste schopni vnímat nic jiného. Svým pachem si vás omotají kolem svého kmene, větví, jehličí, že se jejich kmen stane i vaším kmenem. Zbožňujete je i s jejich hrou na jehlice, mezi nimiž prošumí vánek jako mezi píšťalami. S každým poryvem větru se vaše láska k nim nafukuje víc a víc.

úterý 4. dubna 2017

Žabí ramínka + stručný návod

Možná si to myslím jenom já. Anebo je jen důležité, že si to myslím sama a na názoru ostatních až tak nezáleží. Že jsem ten typ, kterému tyhle věci sluší. Žabičkování a odhalená ramínka. Mám to odjakživa ráda. Takže jak to přišlo do módy, hned jsem šustila stránkami burdy a hledala. A bylo to tam. Jen řízením osudu to dopadlo úplně jinak. A samozřejmě dobře. Možná to osud ani jinak neumí. Nebo mám jen tu užitečnou vlastnost všechna soudní řízení osudu si vysvětlit tím nejlepším možným způsobem.

Chtěla jsem si vykopírovat střih, ale neměla jsem doma dost papíru. Vytáhla jsem proto svůj starý a osvědčený tričkový střih a jen zlehka ho upravila. K němu přidala horní lem se smokováním alias žabkami. A bylo vymalováno alias ušito. Tolik k řízení osudu.


sobota 4. února 2017

Krutá žlutá!

Už zase! Zase šiju. Nepřešlo mě to. Zkoušela jsem odvykačku, ale pořád mě to drží. Už od podzimu si každý měsíc kupuju Burdu a představuju si, co všechno z jejích střihů spíchnu... a konečně na to došlo. Pouzdrová sukně do pasu má střih spíš pro konzervy, ale žlutá džínovina to shazuje zpátky do přízemních pater mé běžné tvorby. Jak se vám líbí?


neděle 6. listopadu 2016

Jen se tak trochu blýsknout

Po elastické teplákovině s blyštivými lurexovými vlákny jsem pokukovala už od dob svého šicího pravěku. Lurex, to zní jako něco mezi Tuzexem a luxusem, takže mě nemůže zklamat. Ale šilo se z něj docela pekelně. Spodní očka se na okrajích třepila a odpadávala, takže jsem z nich byla trochu malomocná. Podlaha u nás vypadala, jako by začalo sněžit o den dřív. (Teď už se za okny sypou nefalšované trakaře.) A navíc zevnitř po nasoukání se dovnitř očka docela škrábou! Takže na holé tělo nee. Zajímavé je, že z lícu je materiál krásně heboučký.

Po ušití mi přišel svetřík takový nějak moc obyčejný. A ještě mi z podvědomí vyplula vzpomínka na jedno tátovo domácí tričko, takže jsem ho dozdobila nažehlovačkou vyřezanou na plotteru.

Jinak čepička není pro mě, abyste si nemysleli. Ale když už jsem to měla tak hezky pohromadě, tak jsem se blýskla a nechala se blýsknout v setu.


úterý 1. listopadu 2016

Jsem hvězda! Nebo ne?!

Letní prázdniny. Nedělní oběd. Lahodná vůně vás udeří do nozder už 50 metrů od domu. Ve svých zákrutách a záhybech vás neomylně vodí za nos. Jako byste byli jen malý korálek v dětském drátěném labyrintu a malá ruka vás jako po drátkách tahala v spletitých spirálách mezi startem a cílem. Bojíte se nadechnout ještě víc zhluboka, protože víte, že i tak vás dostala. Může si s vámi dělat, co chce.


pondělí 31. října 2016

Šaty s kapkou deště 2

Protože mi šaty s kapkou deště 1 zabavila kamarádka, hledala jsem si do deště jiného kamaráda. Lillestoff nezklamal a hodil do placu tuhle teplákovinu. Čtyřletý syn po mně hodil obdivným okem a prohlásil: "Mami, ty seš krásná! Ty jakoby pršíš!" Pak mi šaty pochválily ještě děti ze školky, co přišly k nám do muzea... tak nevím, jestli to není moc. Ale co! Dětem se líbím! Jsem správná muzejní pedagožka. Rok narození by tomu nasvědčoval...

neděle 16. října 2016

Princezna Pampeliška

Čekám na poryv podzimního větru, který rozčísne chomáčky petrolejového chmýří na šedém podkladu a společně s ním mě odnese. A budu nafoukaná.