KRA JINÁ
krajina mě bolí
tisni
tvrdou jehlou gramofonu
do duše píše prázdnou písní
tonu v tónu
hluboko bílou pouští
hloubš než koho pouštím
málokdy sebe jen sem tam vzduch
dnes není doma ani bůh
paní Bůchová mu peče
bílou bezcukrovou vatu
rozpíjí se pod pultem v automatu
po tváři mi teče
naoko
zhaslo světlo slunečnic
zapíchly to a svěsily hlavy
zazobané slaví
černé slunce bez očnic
pomlka
a natažená ruka
zmoklé křížky a boží muka
berou jablka
pro poutníky
díky
dneska už jsem měla
splašení ptáci vylétají z polí
krajina mě bolí
abych nezapomněla
Žádné komentáře:
Okomentovat