Kra jiná
KRA JINÁ krajina mě bolí tisni tvrdou jehlou gramofonu do duše píše prázdnou písní tonu v tónu hluboko bílou pouští hloubš než koho pouštím málokdy sebe jen sem tam vzduch dnes není doma ani bůh paní Bůchová mu peče bílou bezcukrovou vatu rozpíjí se pod pultem v automatu po tváři mi teče naoko zhaslo světlo slunečnic zapíchly to a svěsily hlavy zazobané slaví černé slunce bez očnic pomlka a natažená ruka zmoklé křížky a boží muka berou jablka pro poutníky díky dneska už jsem měla splašení ptáci vylétají z polí krajina mě bolí abych nezapomněla
