Sedávej, panenko, v koutě...

Mým snem je samozřejmě samostatná dílna - pracovna, od níž budu mít klíč jen já. Uklízet v ní budu, jen když budu mít náladu, jinak se ke stolu budu brodit povodní odstřižků a řetízků z overlocku, než mě zase přepadne uklízecí mánie a vyskládám nitě podle abecedy od azurové po zemitě hnědou, z prázdných špulek sestavím ajfelofku, petřínovku nebo žižkovku a z odstřižků poslepuji neotřele abstraktní koláž na zeď.


Bohužel moje návrhy, že vystěhujeme děti do sklepa a vytvořím si pracovnu v jejich pokojíčku, se nesetkaly s kladnou reakcí a byla jsem přehlasována. Dokonce ani sklepní prostory neozdobím svou dlouhodobou přítomností, protože přednost měla manželova sauna. A navíc tam nedosáhnou chůvičky, aby mě děti mohly kontrolovat, jestli náhodou místo šití nespím.

Naštěstí máme chodbu s oknem a maličkým apendixem, kam se vejde stůl, aniž by blokoval vstup do koupelny nebo výstup ven. Bohužel stříhat tam na podlaze nelze, protože se v dotčeném sektoru kromě mě vyskytuje také obuv. A naše děti mají při každodenních slalomech mezi psími exkrementy citlivě vyvinutou schopnost neminout.


Každý, kdo kdy zkusil šít a tak trochu ho to vcuclo a semlelo, ví, že se mu velice záhy začnou v dole hromadit horníci. Látky. Látky? LÁTKY! Okupují skříňku pod televizí, boxy psacího stolu, komodu, přebalovací pult, kde místo plínek rozbaluju balíky. Manžel se bojí otevřít jakoukoli skříňku v bytě ze strachu, že se na něj vyvalí lavina úpletů, softshellu, fleecu... Lavinové nebezpečí se u nás v poslední době zvýšilo na stupeň číslo čtyři. Jeden chybný hmat a nepomůže ani bernardýn. Rum samostatně ale nezavrhuji (samozřejmě jen ten jindřichohradecký).

Ostatní šicí náčiní jsem pokrotila minikomodami, zásobníky na cívky... i tak to chce ale velikou sebekázeň k udržení pořádku.

 Mí drazí (nejdražší se neopovážím napsat, protože manžel na rozdíl od dětí už umí číst).


Větší boxy krásně spolykají kóny nití do overlocku, menší si naprdnou bříško tisícimetrovými amanny.


Nitro mi na tím pohledem usedá dojetím. Mého srdce hardů kóny.

Komentáře

  1. Tak to mě fakt pobavilo, zejména lavinové nebezpečí :o), u nás přetrvává i přes horké letní dny...
    A takové apartní nádoby na nitě, to by se mi moc líbilo...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou z Bauhausu, k tomu mě inspirovala Caramilla na svém blogu, když popisovala, jak si zařizovala pracovnu :-)

      Vymazat
  2. Jak můžete vědět, kde všude máme látky? :D Jinak teda šicí počiny peckový, ale k tomu ty průpovídky to "tuněj" ještě víc :D
    Aja

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Psaní mě před mateřskou živilo, sice seriozní, ale občas jsem se vyřádit mohla :-)

      Vymazat
    2. byla by škoda, kdyby neživilo :) tak jen tak dál, ať se u tý šicí inspirace i zasměju :)

      Vymazat

Okomentovat