MISSED

květen 2009

Déšť. Snažím se usnout, ale bouře venku i uvnitř je silnější. Je půlnoc. Nespím a myslím na své nenarozené dítě. Jsem tolik unavená a spánek odmítá přijít... Zlobím se na celý svět. Nikdo mi nepomůže. V práci jsem zbyla téměř sama... stěhování, přestavba bytu, těhotenství... není to spravedlivé. Teď když potřebuju pomoc nejvíc... Už ani nedokážu cítit radost, těšit se... Nespím a snažím se myslet na své nenarozené díte. Zlobím se na sebe, že ho tím vším vztekem, únavou a bezmocí trápím.... Nikam nepatřím, nejsem ani tady, ani tam. Kolikátý domov už tvořím? Potřebuju pomoc. Opravdu potřebuju, ale komu o ni říct? Nejsou lidi. Víkend bude v květnu už můj třetí pracovní... a do září se tempo sotva zvolní. Nemůžu to přece vzdát, kdo by tam zbyl? Nebo můžu? Ne, vydržím! Zatnu prostě zuby... Vydržím?! Všechno ve mně křičí: Zachraňte mě někdo! Prosím. Ale převrátím se na druhý bok a snažím se usnout.

Ze starých zásob: Šaty s kapkou deště

Protože chybí čas i chuť šít, láduju sem další starou várku, kterou jsem na blog ještě nedávala. Střih jsem tenkrát upravovala z dlouhého trička. A šaty mi zabavila kamarádka, mohu na ně vzpomínat jen nad fotkami. Asi si budu muset spáchat nějaké podobné.

Nedělní chvilka poezie: Svítání

svítání

Wednesday, November 15, 2006 11:40:02 PM

říkám si jak asi voní tvoje vlasy
svírám ruku zmodralou za přesčasy
kdy zapomínám dýchat
nevěřím na rána
ani v svítání
lež
vzduch který vydechneš
sbírám do dlaní
má modrý lem

hluboké noty
tě opisují oválem
mazanými prsty hladíš tóny
tma uniká
skluzavkou z indulony
zemřu jen z poloviny zvuků
sedím na olověném trůnu
nedotčených muka
i když tě nikdy neuvidím
hudba hladí jako tvoje ruka

všechna rána voní stejně
lhostejně a obyčejně
opilá
křížím nohy a lžu ti
abych přežila
v ostrovech suti
prosím o pomoc
víru
zakletou černobíle do klavíru
neslyšné tóny zní tak krutě
hluchá je noc
nespím
a
miluju tě

Lístkové šaty

Lístkové šaty zní trochu jako listové těsto, takže z jakého těsta jsou? Z elastického úpletu Lillestoff další do sbírky. Tenhle střih z Ottobre jsem si oblíbila (hlavně proto, že opravdu nerada překresluju střihy). Celkem dobře sedí, jen si ho vždy ještě musím projmout v pase. S velkými rozdíly mezi pasem a boky ve Finsku nepočítají.

 

Na šedé vlně (+ fotonávod na zip k mikině se stojáčkem)

Lístečkové látky u mě přistálo 1,5 metru. Z velké části je tričko a šaty (fotky zase příště), z fragmentů pak mikina. Měla jsem zbytky dvou různých elastických teplákovin šedé melé, ale povedlo se to zkombinovat a tip ťop to vyšlo. Na přání přidávám fotonávod na všívání zipu.

 

Softshellový kabát

Čílí mě softčíl, takže šiju jedině ze softšelu. Tentokrát jsem přišla na řadu já a květy...